Mainská mývalí kočka
- Maine Coon (MCO)
Historie
Jde původně o plemeno americké, což už ostatně
napovídá samotné jméno kočky. Toto plemeno bylo
v průběhu let importováno i do ostatních koutů
světa a získává si stále větší oblibu. Tyto kočky
byly poprvé spatřeny ve státě Maine a od toho
je částečně odvozeno jméno plemene. Druhé slovo
- "mývalí" bylo kočce přiřazeno díky
jejímu chocholatému ocasu, nápadně připomínajícího
medvídka mývala. Dlouhý a chundelatý ocas je pro
tyto kočky typický. Jedna legenda vypráví o Marii
Antoinettě, která právě tyto kočky nesmírně milovala
a aby mohly uniknout před francouzskou revolucí,
odeslala je do Ameriky. Kočky se zde pak staly
předky současného plemene. V některých amerických
chovech byly mainské mývalí kočky uznány už v
roce 1967. Od 80. let jsou akceptovány i v Evropě.
Charakter
Mají velice příjemnou a přátelskou povahu. Jsou
to hraví a rozkošní domácí mazlíčci. S lidmi jsou
schopny navázat velmi pevný vztah. Mají rády děti.
Mainské mývalí kočky většinou bývají velice umazlené.
Jejich přítulnost je pro ně typická. Samozřejmě,
každá kočka je svou povahou jedinečná, a tak se
i mezi nimi najdou takové, které dávají přednost
nikoliv chování v náručí majitele, ale spíše uvelebení
se v jeho těsné blízkosti. Ráda se zapojí do všech
aktivit svého majitele. Je velmi hravá a její
hravost jí většinou vydrží po celý život. Velice
dobře se snáší s ostatními kočkami, dokonce i
se psy.
Typické rysy
Mainská mývalí kočka je mimořádně krásná kočka.
Je obzvláště velká a robustní, má statné a svalnaté
tělo se silnou kostrou. Kocour může vážit až 10
kg a měřit až 1 metr. Kastráti mohou dosahovat
i větší váhy - až 12 kg. Kočičky bývají menší
než kocouři a jejich průměrná hmotnost je kolem
6 a 7 kg. Do plné velikosti dorůstají poměrně
dlouho, až mezi třetím a čtvrtým rokem života.
Velké kulaté tlapy dávají základ středně dlouhým
končetinám. Mezi polštářky jim vyrůstají husté
chomáčky chlupů. Hlava je dlouhá se zřetelně vystupujícím
čenichem. Kožich s polodlouhou srstí je hustší
kolem krku (způsobuje tak typický límcový efekt),
na nohou, na břiše, a na ocase. Ocas je na kočičkách
dominantní. Je stejně dlouhý jako jejich tělo.
Přestože má polodlouhý kožich, nevyžaduje tolik
kartáčování. Jejich srst totiž není náchylná k
plstnatění. Je to však hustý kožich, který kočku
chrání během dlouhých zimních měsíců. U tohoto
plemene je akceptovatelná skoro každá barva a
vzor. Oči mohou být oříškové, zelené, měděné,
modré, dokonce může mít každé jinou barvu. Zvláštností
u těchto koček je jejich mňoukání. I když bychom
u koček této velikosti předpokládali pořádný hlas,
připomíná svým mňoukáním spíše holoubčí vrkání.
Hlava
Hlava by měla být středně dlouhá i široká s čtvercovým
nosem a silnou bradou. Lícní kosti vysoce nasazené.
Uši
Uši by měly být velké, vysoké a vzpřímené, osazené
chomáčky chlupů vyrůstajících z vnitřní strany.
Jsou posazeny daleko od sebe, mají širokou základnu
a na koncích jsou špičaté, zakončené štětinkami.
Kožich
Typická je hustá srst, mírně mastná (aby odpuzovala
vodu). Žádoucí je límec kolem krku. Chocholatý
ocas.
Tělo
Velké, silné a svalnaté s dlouhýma velkýma nohama
a velkými oblými tlapkami. |